Popis
Sluňák je přeměněná hornina, křemenec, z pískovce silicifikací čili druhotným prokřemeněním jeho pórů. Tyto kameny jsou skoro jen z křemene o zrnitosti kolem 0,3 mm. Jiné minerály (živec, slída aj.) jsou vidět na výbrusu pod mikroskopem jako nepatrná příměs v úlomcích. Pojivo tvoří tzv. jílové minerály (kaolin, illit) a sekundární křemen rohovec. Žlutookrovou barvu sluňákům dodává rozptýlený kysličník titaničitý, mineralogicky anatas. Když barva sluňáku někdy místy přechází do červena, je to způsobeno příměsí železa.
Tyto kameny mají hrbatý a jamkatý, a přitom na dotek hladký povrch, jsou mechanicky mimořádně odolné a po rozbití se vyznačují silně ostrohranným lomem. Mnohé mají tvary vypadající tak, jako by byly vymodelovány ze sochařské hlíny. Některé mají otvory, jako by byly navrtány, anebo úplně provrtány.
Pokud jde o objemovou hmotnost, jsou to kameny těžké skoro jako čedič, ale opuka je o třetinu lehčí. Tvůrci zahradní architektury vyhledávají roztodivně tvarované balvany měřící třebas i 2 m. Nalézají se na místech, kam je přemístili zemědělci, aby jim nepřekážely v polích. Někdy se nezdají nijak velké, ale přesto pro velkou váhu nemohly být přesunuty v minulosti koňmi, ale spíše až v současnosti pomocí silného traktoru. Pouhý kubický metr totiž váží 2,65 tuny.
Lidově se jim říká „sluňáky“. Díky zvláštní barvě totiž vypadají jako by na ně stále svítilo sluníčko, zejména když se lesknou po dešti.
